Velikonoční ostrov - Plujeme.cz

Velikonoční ostrov

Velikonoční ostrov leží v jižní části tichého oceánu, více než 3500 km od pobřeží Chile, pod jehož správu spadá. Jde o jeden z nejizolovanějších ostrovů, nejbližší obydlený ostrov Pitcairn se nachází cca 2000 km daleko. V okolí leží 15 malých ostrůvků, například Matu Kau Kau, Motu Iti, Motu Nui a Motu Tautara.
Je zde stále bohatý domorodý život s původním jazykem a kulturou, v původním domorodém jazyce nese ostrov jméno Rapa Nui, česky Velká země nebo také Te Pito o Te Henua (Pupek světa). Jméno Velikonoční ostrov dal místu mořeplavec Jacob Roggeveen, který ho objevil v roce 1722 na Velikonoční neděli.
Ostrov je vulkanického původu, tvoří jej tři sopky - Maunga Terevaka tvořící největší část ostrova, Poike na východě a Rano Kau na jihozápadě. Je z velké části tvořen vysokými útesy, míst ke koupání není na ostrově mnoho. Turisticky velmi oblíbeným místem je největší a nejkrásnější pláž s bílým pískem Anakena, která se nachází na severní části ostrova, a na které se údajně, dle starých ostrovních legend, měl vylodit náčelník Hotu Matua s prvními domorodými obyvateli. Velikonoční ostrov je spojen s mnoha mýty a legendami. I díky tomu byl ostrov v roce 1995 vyhlášen světovým dědictvím UNESCO.
Nejznámější, ale zároveň nejzáhadnější částí ostrova jsou slavné sochy Moai, vysoké kamenné monolity zobrazující hlavy, s jednoduchým tělem, zato s propracovaným obličejem, některé mají ještě na hlavě tzv. Pukao tvořený z červené horniny, vzhledem připomínající klobouk, dle odborných odhadů jde ovšem o účesy, které původní obyvatelé ostrova nosili v době, kdy sochy vznikaly. Sochy jsou vysoké v průměru 4 metry a váží 14 tun, ta největší má ovšem přes 10 metrů a 90 tun, celkem jich je na tři sta. Jednou z největších záhad soch a celého ostrova a předmětem zkoumání řady archeologů, vědců a historiků je účel, za kterým byly sochy stavěny. Některé teorie uvádí jako účel jejich stavby domorodé rituály, další poté uvádí, že slouží k ochraně ostrova, poslední výzkum vědců americké univerzity Binghamton přišel s teorií, že sloužily k označení míst se zdroji sladké vody na ostrově. Sochy vznikaly na úpatí kráteru Rano Raraku, jedna nedokončená a úplně neodtesaná Maoi zde stále leží. Stavby soch domorodci nechali, když kolem roku 1600 zničili veškeré lesy a vyhubili většinu fauny, což způsobilo hladomor, války a kanibalismus.
Další záhadou kolem soch byl způsob, jakým byly sochy přemísťovány. Jedna z nejuznávanějších teorií byla výsledkem zkoumání, které na pozvání dobrodruha Theodora Heyerdalem, provedl český vědec Pavel Pavel, který s pomocí domorodých obyvatel provedl přesun soch v praxi pomocí lan a rozkývání soch.
V dnešní době ostrov obývá necelých 7000 obyvatel, z toho cca 60% těch původních.